Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
 
(+420) 571 115 485

Dostupnost solární energie v České republice je ovlivněna mnoha faktory. Patří mezi ně především zeměpisná šířka, roční doba, oblačnost a lokální podmínky, sklon plochy na níž sluneční záření dopadá a další. Zajímavým faktem nicméně zůstává, že se údaje o slunečním záření v ČR z jednotlivých zdrojů v mnohém liší. Shrneme-li dosud publikované informace, dojdeme k následujícím výsledkům:

• v České republice dopadne na 1m2 vodorovné plochy zhruba 950 – 1340 kWh energie

• roční množství slunečních hodin se pohybuje v rozmezí 1331 – 1844 hod (ČHMÚ), odborná literatura uvádí jako průměrné rozmezí 1600 – 2100 hod

• Česká republika leží na 50 stupni severní šířky a je vhodná k výstavbě slunečních elektráren. Minimální výkon slunečního záření na území České republiky se pohybuje od 950 kWh/m2 do 1.250 kWh/m2 viz obrázek:

 

 

Legislativní podmínky

Závazek České republiky vůči Evropské unii v podílu obnovitelných zdrojů energie na celkové výrobě má dosáhnout 8% do roku 2010. V případě nesplnění kvót hrozí ČR sankce. Výroba energie z obnovitelných zdrojů v České republice v roce 2008 dosahuje pouze 4,5%.

Legislativní podmínky jsou upraveny v následujících právních předpisech:

• zákon č. 458/2000 Sb. energetický zákon, novela zákon č. 158/2009 Sb.
• zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), jehož hlavním přínosem by měla být stabilizace podnikatelského prostředí v oblasti obnovitelných zdrojů energie, zvýšení atraktivnosti těchto zdrojů pro investory a vytvoření podmínek pro vyvážený rozvoj OZE v ČR.
• vyhláška č. 475/2005 Sb. prováděcí vyhláška zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů
• vyhláška č. 364/2007 Sb. novela vyhlášky 475/2005, kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů a cenové rozhodnutí ERÚ č. 8/2008. Novelizace vyhlášky přináší změnu indikativních hodnot technických a ekonomických parametrů, především ve smyslu předpokládané životnosti fotovoltaické elektrárny, která se z původních 15 let zvyšuje na 20 let.
• vyhláška č. 140/2009 Sb., o způsobu regulace cen v energetických odvětvích a postupech regulace cen,§2, odst. 9
• Bílá kniha o obnovitelných zdrojích energie (1997), Směrnice 2001/77/EC . Evropského parlamentu a Rady EU ze dne 27. září 2001 „o podpoře výroby elektrické energie z obnovitelných zdrojů energie na vnitřním trhu“.

Výkupní cena

Je stanovena Cenovým rozhodnutím Energetického regulačního úřadu č. 5/2009 ze dne 23. listopadu 2009, kterým se mění Cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu č. 4/2009 ze dne 3. listopadu 2009, kterým se stanovuje podpora pro výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, kombinované výroby elektřiny, tepla a druhotných energetických zdrojů, upravuje výkupní cenu elektrické energie vyrobené s využitím slunečního záření takto:
Pro elektrárny s instalovaným výkonem do 30kW včetně:
Výkupní cena … 12,25 Kč bez DPH za 1kWh.
Zelený bonus … 11,28 Kč bez DPH za 1kWh.
Pro elektrárny s instalovaným výkonem nad 30kW:
Výkupní cena … 12,15 Kč bez DPH za 1kWh.
Zelený bonus … 11,18 Kč bez DPH za 1kWh.

Pevná výkupní cena (připojení na síť samostatnou přípojkou)

Podpora formou výkupu elektrické energie za pevnou výkupní cenu je vhodná u větších fotovoltaických elektráren a tam, kde je požadováno pouze dodávat vyrobenou elektrickou energie do rozvodné sítě. Výhodou této formy je přesně stanovená výkupní cena a její valorizace za dodanou kWh, nevýhodou je nutnost zřízení nové elektrické přípojky (navíc se platí poplatek provozovateli DS ve výši 500,- Kč za každý ampér na hlavním jističi).

Zelený bonus (připojení na síť stávající přípojkou)

Tento způsob je vhodný tam, kde v době výroby elektrické energie dovede výrobce vyrobenou energii z větší části spotřebovat. Výhodou je úspora za zřízení nové přípojky. Elektrárna se připojí na existující rozvod, tzn. Na nejbližší místo, kde je přístupný třífázový rozvod.

Výkupní cena je nižší o 1,- Kč za vyrobenou kWh elektrické energie. To je ale kompenzována tím, že pokud FVE vyrábí elektrickou energii a současně je tato energie spotřebována, tak se za spotřebovanou elektrickou energii neplatí běžným tarifem (např. 4,- Kč za kWh), ale je zdarma. Je tedy výhodné, aby provozovatel FVE spotřeboval většinu vyrobené energie. Měření probíhá na dvou elektroměrech, jeden za střídačem (měří vyrobenou energii) a druhý je elektroměr přípojky, který měří elektrickou energii dodanou do sítě (tzn. energii, která není v odběrném místě spotřebována) a dále elektrickou energii spotřebovanou (tzn. energii, která byla odebrána ze sítě v době, kdy vlastní výroba nepokryla potřebu odběrného místa).

Oprávnění k provozu FVE

Energetický regulační úřad (ERU) uděluje licenci, kterou se provozovatel FVE stává podnikatelem v oboru energetika. Jedná se o podnikání dle zvláštního předpisu - Energetického zákona. Když provozovatel FVE doposud nebyl podnikatel (tedy neměl přidělené IČO), ERU přidělení identifikačního čísla zprostředkuje. Na základě licence provozovatel FVE fakturuje distribuční společnosti zelené bonusy nebo výkupní cenu elektřiny.

Úleva na dani

Podle zákona o daních z příjmu (§ 4, odstavec 1, písmeno e, zákona č. 586/1992 Sb. v platném znění) jsou příjmy z provozu obnovitelných zdrojů energie osvobozeny od daně ze zisku, a to v roce uvedení takového systému do provozu a v následujících 5 letech. Výhodné je tedy uvést FVE do provozu na začátku roku. Pokud provozovatel FVE nemá po dobu „daňových prázdnin“ jiné, daňově neosvobozené, příjmy, je zproštěn po tuto dobu povinnosti podávat daňové přiznání.

Daňové odpisy

Začátek odepisování zařízení si může daňový subjekt zvolit. Proto je vhodné začít FVE odepisovat až po skončení osvobození od daně z příjmu. Nejkratší doba odpisování pro většinu částí FVE je ze zákona 5 let a lze ji prodloužit. Pak jsou možná dvě řešení:
a) Zvolit účelně dobu odepisování ( 6 a více let) tak, aby hospodářský výsledek FVE byl částečně ztráta.
b) Zvolit odpisování 5 let, kdy je každý rok ztráta a „akumulujete“ účetní ztrátu. Tu můžete uplatnit vůči jiným daňově uznatelným příjmům nejpozději však v následujících 5ti letech. Z tohoto vyplývá, že provozovatel FVE bude „osvobozen“ od povinnosti platit z výnosů FVE daň z příjmu minimálně 11 let.

Pojištění

Provozování FVE je díky garantovaným úhradám za dodanou energii a díky vhodným podmínkám v ČR po stránce slunečního záření spojeno jen s minimálními ekonomickými riziky.

Rizika spojená s provozem FVE je možné pokrýt uzavřením příslušných pojistek. Jedná se především o:
• Pojištění z odpovědnosti za škody vzniklé z provozu podniku (škody zapříčiněné provozem FVE)
• Pojištění obytných budov (v případě umístění FVE v rámci budovy, např. na střeše) kryje škody na systému, vzniklé z důvodu působení živlů (vichřice, krupobití, průnik vody, zasažení bleskem nebo ohněm)
• Kompletní pojištění FVE (pokud není součástí budovy) je pojistkou všech rizik, zejména přírodních katastrof, požárů, zásahů bleskem, zkratu, zpětného působení sítě, konstrukční, materiální závady a chyby v provedení, chyby ovládání, krádeže, vandalismu, selhání měřících, regulačních a jistících přístrojů
• Pojištění proti výpadku výnosů (např. při během výpadku FVE a jejích oprav).